Josef Ulehla se v roce 1994 začal profesionálně věnovat určování geopatogenních zón. Jeho otec, který se zónám věnoval několik let, mu ukázal a vysvětlil problematiku této profese. Tehdy mu řekl: “Projdi 100 domů a pochopíš víc.”
Josef začal toto téma studovat a také dělat přednášky. Asi kolem roku 1995 potkal kamarádku Mirku, která mu řekla, že to, co dělá, je dobré, ale když se u toho bude modlit, tak pozná více. V té době byl Josef ateista a modlitba i vše okolo mu nic neříkalo. Přemýšlel ale o náhodách, které se mu děly. Když se začal modlit, byl citlivější. Také zjistil, že při modlitbě pociťuje velký klid a pokoj. Proto navštívil kurz Filip v Kroměříži, který ho posunul dál v poznání. Najednou se začal modlit při práci a také prosit Boha, aby ho poslal tam, kam chce on. Po nějaké době byl u zákazníka a zjistil, že se mu u něj doma těžce modlí. Upřímně se mu s tím svěřil, on se zamyslel a po chvíli se rozpovídal o tom, co všechno se v domě za poslední dobu událo. Najednou začal zjišťovat, a hlavně rozlišovat, že nás ovlivňuje nejenom spodní voda, různé rudy, geologické zlomy, ale že jsou i domy, ve kterých se dějí věci, kterým nerozumíme. Tehdy mu doporučil, ať si pozve kněze a nechá dům vysvětit. Potom, co tak učinil, se začal zlepšovat jeho zdravotní stav i vztahy. Z tohoto důvodu tvrdí, že v domě může být problém fyzický, ale i duchovní.
Takto provozoval svoji činnost až do roku 1999, kdy mu několik lidí řeklo, že to, co dělám, je špatné a že má navštívit exorcistu. Požádal tedy o schůzku otce Vojtěcha Kodeta. Už do telefonu mu řekl, že má přijet. Sedl do auta a jel 200 km do Kostelního Vydří na domluvenou schůzku. Celou cestu se modlil a říkal si: “Bože, jestli dělám něco špatně, dej mi znamení a já toho nechám.”
Návštěva u otce Kodeta pro něj byla velmi příjemná, a všechno pěkně probrali. Nakonec mu otec řekl, že na jeho práci nevidí žádný problém a popsal mu některé své zkušenosti, které má s lidmi, kteří dělají podobnou práci.
Josef se při své práci často setkává se zákazníky, kteří měli negativní zkušenost s lidmi, kteří jim pod záminkou nějakých projektů nabídli “zaručeně odzkoušené” odrušovače, které se v praxi ukázaly jako neúčinné. On osobně si myslí, že zóny nejdou odrušit. Až bude někdo schopen zrušit slunce tak, aby nesvítilo, potom taky dokáže vyrušit zóny.
Snaží se dělat tuto profesi trochu jinak. Je přesvědčen, že se dá většině lidí pomoci tak, že si přizpůsobí svůj dlouhodobý pobyt dobrým místům.
